Jak jsme Merlinka naučili aport

09.06.2009 11:34

 

Merlin rozhodně nikdy nepatřil mezi nadšené aportéry. Ačkoliv...štěňátko Merlinek rychle pochopilo, co znamená povel „aport“. Nosil míček, který mi vždy položil přímo do nastavených dlaní. Když míček náhodou upadl, zvedl ho a znovu mi ho podal. Tenkrát dělal s nadšením všechno, co nám udělalo byť jen malou radost. Pak ale přišel cvičák. A Merlinova puberta. Koupili jsme činku a Merlin občas aportoval, většinou ne a situace se zhoršovala. Běhala jsem s aportem sem a tam, abych ho motivovala, pak aportek odhodila, Merlin k němu přiběhl a pak mohlo následovat několik scénářu: buď zrovna hned vedle aportku Merlin ucítil něco moc zajímavého, nebo ho vzal do huby a po chvilce hned vyplivl, případně si s ním pohazoval. V ideálním případě aport vzal a když jsem si dala tu práci a utíkala před ním přes celý plac, nakonec s ním za mnou i přiběhl. Místy ale na aport kašlal rovnou. Takhle to prostě nešlo.

Na radu, kterou jsme dostali na cvičáku, jsme to zkusili přes žrádlo. „Chceš večeři? Dobře, ale nejdřív mi předvedeš aport.“ První den to trvalo celkem asi hodinu, než se miska s připravenou večeří konečně dostala ze stolu k Merlinovi. Připravila jsem žrádlo do misky a Merlin jako obvykle už slintal a očekával nášup. Vzala jsem činku, odhodila a dala povel. Kouknul se na aport, ale ani se nehnul z místa a jeho pozornost se obrátila zpět k nedosažitelné misce s voňavou večeří.

„Ne, kámo, večeře bude až po aportu“. Nic.

„Já mám teď dostat večeři a ne se honit za tou hnusnou tvrdou činkou, ne?“.

„Dobře, když myslíš ... já si teď jdu sbalit…“ (chystali jsme se na víkendové psí soustředění s holkami Sojkovými z ch.s. Queen Elsa) …“a pak to znovu zkusíme“

Nechala jsem ho smažit tak deset minut a pak se vrátila k misce. Trochu v ní promíchala Merlinkovu večeři, aby byla vůně intenzivnější a hodila Merlinovi aport.

„A ne a ne a ne!!!“

„Dobře, ty mizero, já jdu pokračovat v balení“

A zase jsem ho nechala o samotě s miskou voňavého žrádla někde na polici, ať si přemýšlí, jak si dnes a každý následující den zaslouží večeři. To se opakovalo ještě celkem dvakrát, už jsem to skoro vzdávala. Zatvrzelost našeho zvířete se zdála být čím dál urputnější, ale přece jen jsem to ještě zkusila.

„Aport!!!“

„Ach jo, když myslíš…“ Merlin doběhl k aportu, čuchnul k němu a stál nad ním. Přemýšlel … snad minutu. Pak vzal aport a utekl s ním někam ho schovat.

„Ne Merline, aport máš přinést mně. Aport!!!“ Dohonila jsem ho, sebrala jsem mu a znovu hodila činku.

„Ach jo …“ Merlin doběhl k aportu, čuchnul k němu a stál nad ním. Přemýšlel … snad minutu :o). Pak vzal štítivě aport a kráčel s ním směrem ke mně. Sedl si a APORT DRŽEL PŘEDPISOVĚ V HUBĚ! … a pak jsem mu ho odebrala, strááášně ho pochválila a okamžitě mu dala večeři.

Od té doby Merlin aportuje. Zkoušel sice co se stane, když aportek vyplivne dřív, něž mu ho odeberu, ale donutila jsem ho aport sebrat a pustit ho, až když po něm vztáhnu ruce. Pochopil. Na cvičáku se s ním občas courá, ale možná by to ani nebylo na bodovou ztrátu u zkoušek.

Aportování se stalo každodenním rituálem a snažíme se ho vypilovat. Dokonce jsme ho už s úspěchem aplikovali i přes improvizovanou překážku (přes zahradní lavičku).

Dosáhli jsme toho, co jsme chtěli – pes krásně nosí aportek – spojil si aport s odměnou. Naše metoda byla ale dvousečná. Merlin teď za námi běhá s činkou v očekávání, že dostane něco dobrého, takže ji teď před ním musíme neustále schovávat. Na cvičáku ale nikdy nepředvede aport s takovým nadšením jako doma před večeří.

Na závěr musím napsat, že tohle je metoda, která fungovala na našeho psa a v žádném případě nezaručujeme, že bude fungovat na každého psa-neaportéra. Každopádně, jste-li z neochoty vašeho psa aportovat už zoufalí, rozhodně to stojí za pokus. Obrňte se ale trpělivostí.

Srpen 2008

Tak po dvou měsících uspokojivého aportování Merlinek na cvičáku konečně zkusil, co se stane, když aport nepřinese a rozběhne se přímou čarou za hárající fenečkou místo za aportkem. Nakonec ho přinesl :o).

Září 2008

Poprvé jsme oficiálně zkoušeli aportovat přes překážku. Merlinek skáče moc rád, aportek pochopil a provádí ho, řekla bych, dost slušně, tak jsme to měli zkusit. Přes překážku skočil, aport vzal, ale po cestě zpět překážku oběhl. Hned jsem ho znovu vyslala vpřed (i s aportem) a zpět (i s aportem). Huráááááá! Móóóc pěkný! Je to šikulka!

Listopad 2008

Na zkoušce ZZO předvedl Merlin aport na plný počet bodů a dostal pochvalu!

Jaro 2009

Merlin, je-li dobře naladěn, už je schopný aportovat přes metrovku i přes áčko :o).

—————

Zpět